Houbařský kalendář pro Polsko: co roste kdy

V Polsku houbařská sezona začíná na jaře a hlavní vlna přichází v srpnu, září a říjnu. Níže je kalendář po měsících. Dává rámec a počasí ho může posunout o několik týdnů.

Jaro: duben a květen

To je čas prvních hub, ale najdeš jich málo a jen několik druhů. Nejčastěji se zmiňují hnojníky (czernidłaki) a čirůvky májovky (majówki). Objevují se i smrže (smardze). Alespoň některé druhy smržů jsou ze zákona chráněné, proto si před sběrem zkontroluj aktuální nařízení o chráněných houbách.

Červen

Začíná letní sezona. Když v červnu přijde teplý déšť, objeví se první lišky (kurki), kozáky (koźlarze) a klouzky (maślaki). Kozáky obvykle rostou pod břízami a klouzky v mladém borovém lese.

Červenec

Lišky, kozáky a klouzky jsou v plném proudu. Přidávají se bedly (kanie), obvykle na okrajích lesa a na mýtinách. Červencová sezona je krátká a hodně závisí na dešti. Po suchém týdnu houby zmizí stejně rychle, jak přišly.

Srpen, září a říjen

To je hlavní sezona. V těchto třech měsících můžeš nasbírat nejvíc druhů:

• Hřiby smrkové (prawdziwki): od srpna do října, nejvíc v září.
• Suchohřiby (podgrzybki): od srpna do listopadu, včetně suchohřibu hnědého (podgrzybek brunatny), který se sbírá nejčastěji.
• Ryzce (rydze): od srpna do října, v mladém borovém lese.
• Václavky (opieńki): od srpna do října, ve chomáčích na pařezech a kolem kořenů stromů.
• Klouzky, lišky, kozáky: vydrží do podzimu, pokud nepřijde mráz.

Nejlepší vyváženost obvykle nabízí září. Půda je vlhká po letním dešti a noci ještě nemrznou.

Listopad a pozdní podzim

Po prvních mrazech většina letních druhů zmizí. Zůstává to, co roste na dřevě: václavky, penízovky sametonohé (zimówki) a hlívy ústřičné (boczniaki). Sbírej jen to, co znáš s jistotou, protože na starém dřevě roste mnoho druhů, včetně jedovatých. Bezpečnostní pravidla jsou v textu jak se vyhnout otravě houbami.

Zima

Od prosince do března se téměř nesbírá. V mírných zimách se na dřevě objeví pár hub, ale výlet kolem nich neplánuj.

Kde hledat v daném měsíci

Druhy se liší stanovištěm, proto čti kalendář spolu s typem lesa:

• Klouzky a ryzce: mladý borový les, často na písčitých okrajích cest.
• Lišky: světlý jehličnatý a smíšený les, ve mechu a podél okrajů cest.
• Kozáky: kolem bříz, také na okrajích lesa a na mýtinách.
• Hřiby smrkové a suchohřiby: starší smíšený a jehličnatý les, často poblíž dubu, buku a borovice.
• Bedly: okraje lesa, mýtiny a krajnice cest.
• Václavky: chomáče u pařezů a na mrtvém dřevě.

Na jaře a v létě jsou lepší vlhká a zastíněná místa. Na podzim, kdy jsou noci studené, hledej na slunnějších místech, kde humus drží teplo déle.

Co kalendář posouvá

• Počasí: teplý a vlhký rok přináší růst dříve, zatímco suchý červenec a srpen ho zpozdí nebo zkrátí.
• Nadmořská výška: v horách sezona začíná později a končí dříve než v nížinách.
• Půda: v písčitém borovém lese houby vyrostou po dešti rychle, v bohatším smíšeném lese vydrží déle.

Samotný kalendář proto nestačí. Otevři předpověď hub, která ukazuje aktuální podmínky pro každý region, a přečti si, za kolik dní po dešti houby rostou.