Polární záře a sluneční cyklus: proč v Polsku vidíme víc

Slunce prochází cyklem aktivity dlouhým asi 11 let. Maximum slunečního cyklu 25 přišlo v říjnu 2024, proto je polární záře nad Polskem vidět častěji než před několika lety. Aktivita se po vrcholu nevypíná, takže šance zůstávají, i když s časem budou klesat.

Jedenáctiletý cyklus a sluneční skvrny

Slunce má období, kdy je na jeho povrchu skvrn málo, a období, kdy jich je velmi mnoho. Sluneční skvrny jsou oblasti silného magnetického pole a vznikají z nich erupce a výrony koronální hmoty. Když takový výron zasáhne Zemi, způsobí geomagnetickou bouři. Čím víc skvrn, tím víc výronů.

Počet skvrn popisuje vyhlazený index. Belgické centrum SIDC oznámilo, že maximum cyklu 25 dosáhlo v říjnu 2024 hodnoty 161. Potvrzuje se se zpožděním asi šest měsíců, protože index je vyhlazený.

Vrchol byl v roce 2024

Dne 15. října 2024 NASA a NOAA oznámily, že Slunce dosáhlo období maxima cyklu 25. Předpovědi vydané o pár let dříve čekaly nižší vrchol, takže úroveň aktivity mnohé překvapila. V květnu 2024 byla polární záře vyfotografována nad Polskem a 19. ledna 2026 byla vidět téměř nad celou zemí, od pobřeží po Tatry.

Po vrcholu nekončí všechno

Slunečních skvrn je nejvíc v maximu, ale bouře nezmizí hned. V klesající fázi cyklu se do popředí dostávají proudy rychlého slunečního větru z koronálních děr. Výzkumy ukazují, že nejvyšší rychlosti slunečního větru u Země se pozorují v klesající fázi. Tento vítr vyvolává bouře hlavně ve vysokých zeměpisných šířkách, takže nad Polskem bývají obvykle slabší než po velkých výronech hmoty.

V praxi můžeš v příštích letech čekat silné bouře, ale budou vzácnější a hůř předvídatelné. Vyplatí se proto sledovat předpovědi a vyrazit, když se okno otevře.

Rovnodennosti: proč září a březen

Bouře jsou častější kolem rovnodenností, v březnu a dubnu a v září a říjnu. Vysvětluje to Russellův–McPhersonův efekt. Směr magnetického pole ve slunečním větru se během roku mění spolu se sklonem zemské osy. Kolem rovnodenností je severojižní složka tohoto pole častěji opačná k poli Země. Pak se obě pole propojí, sluneční vítr snáz vstoupí do magnetosféry a bouře zesílí.

Efekt není absolutní a nevysvětluje všechno. Silné bouře se dějí v každém měsíci a polární záři můžeš vidět i v květnu nebo v lednu, ale statisticky mají rovnodennosti náskok.

V severním Polsku působí druhý činitel: délka tmy. Od května do července jsou noci příliš světlé, takže září a říjen a březen a duben spojují dobré bouře s dlouhými tmavými nocemi.

Proč fotoaparát vidí víc než oko

Za šera oko používá tyčinky, které barvy nerozliší, protože čípky potřebují víc světla. Polární záře nad Polskem je obvykle slabá, takže pouhým okem vypadá jako šedá nebo nazelenalá záře. Fotoaparát sbírá světlo několik sekund a zaznamená barvy, kterých si nevšimneš. Při Kp 5 a 6 může být fotka mnohem jasnější než to, co vidíš. Při nejsilnějších bouřích je polární záře tak jasná, že barvy jsou vidět i bez fotoaparátu. Nastavení najdeš v návodu jak fotografovat polární záři.

Jak to využít

• Kontroluj předpověď polární záře každých pár dní a v den bouře sleduj i živá data.
• Hledej okna v září a říjnu a v březnu a dubnu, ale vyraz i v jinou dobu, když je bouře silná.
• Vyber místo s otevřeným obzorem na sever. Seznam je v návodu kde v Polsku vidět polární záři.
• Nespoléhej na pravidelnost. Bouře závisí na tom, zda výron zasáhne Zemi a jak je orientováno jeho magnetické pole.

Základy jsou v průvodci indexem Kp a úplný seznam podmínek v návodu polární záře v Polsku.